Zima :)

                 Letoší zima byla úžasná, tolik sněhu jsme už tu pár let neměli.

 

Kváskové pečení

Už delší dobu jsem si pohrávala s myšlenkou založit si kvásek a péct si svoje pečivo doma. Nějak mi to kupované přestávalo chutnat. A představa, že si udělám vše podle svých chutí a budu vědět co vše v tom kousku chleba nebo rohlíku je, mne držela čím dál více. Jenže stále nebyla chvilka, kdy se na to vrhnout. Až jednou jsem narazila na internetu, že známá poptává kvásek a dostala nabídku, tak jsem se hned toho chytla a uprosila ji o kousek kvásku i pro mne. Po pár dnech byl u mne, hned jsem jej podle rad z knih a internetu pár dní krmila, až nastala ta správná chvilka a můj první kváskový chlebík byl na světě. Měla jsem z něj obrovskou radost.  A co víc chuťově byl luxusní a všem doma moc chutnal. A to bylo to správné nakopnutí pro mne a od té doby veškeré pečivo peču doma. Už dva měsíce jsem v obchodě nekoupila ani jeden kousek pečiva - od chleba, rohlíků až po sladké. :)

A jsem na sebe hrdá, že jsem to zvládla a dokonce mne to baví čím dál více. 

Několik chlebíků jsem darovala. A zatím všem chutnalo. :)

 

Naše jarní zahrada

Miluji naši zahradu v jakémkoliv období, ale jaro je tááák nádhernýýýý. Ty barvy, ty vůně, to je něco úžasného. 

Moc ráda každé ráno vyjdu ven, otevřu nedočkavé slepičky a kohoutka a společně se projdeme po naší zahradě a kocháme se nově rozkvetlými kvítky a rašícími pupeny dalších rostlin. Ptáčci zvesela prozpěvují, motýlci poletují, včelky a čmeláčci pilně pracují na každém nově rozvinutém květu. Je to balada pro mou duši. 

Náš kohout je pan úžasňák :) a Anička si jej může i vzít do náruče, krmí jej z ruky :)

           

                                         První jarní piknik na zahradě a hlavně s knížkou :)

 

Letos mi poprvé rozkvetl šeřík :)

Vděčnost 😊

Před rokem jsem se rozhodla, že radikálně změním vše kolem sebe, vše co se mi nelíbí, že půjdu za tím co mne baví a co mne naplňuje. Skončila jsem v dobře placené, ale časově a pro mne už psychicky náročné práci.  Pracovala jsem jako zdravotní sestra v Domácí a hospicové péči u Charity. Měli jsme na vyjímky dobrý kolektiv, a skvělou nadřízenou. Práce mne bavila, hlavně z toho důvodu, že jsme měli převážně seniory, moc ráda jsem je poslouchala, milovala jsem to jejich povídání a vzpomínání, na doby jejich mládí, na jejich zážitky. Bylo to pro mne vždycky hodně naplňující. A jejich úsměv, když jsem přišla a představila se jako Veselá sestřička, byl vždycky balzám na duši. Jejich vděčnost za někoho kdo je rád poslouchá a kdo jim věnuje úsměv nebo pohlazení, bylo něco co mne vždycky nakoplo, že tato práce má smysl a chci ji dělat, jenže najednou nastalo období, kdy nás setřiček bylo málo, tím pádem nastalo období, kdy jsme sloužili nad rámec našich sil. Při jedné zimní službě, kdy už jsem byla opravdu vyčerpaná, jsem na náledí uklouzla a narazila si kostrč, v ten okamžik jsem žádnou bolest necítila, musela jsem dokončit práci v terénu. Nicméně v noci jsem bolestí nespala a druhý den fičela k lékaři, a skončila jsem na neschopnce. Tři měsíce jsem zůstala doma a během této doby jsem měla čas na přemýšlení a rozhodla se, že musím udělat změny. 
Práce s lidmi jsem se ale nevzdala, už před lety jsem si udělala pedikérský kurz a opět jsem se k tomu vrátila a začala jsem jezdit ke klientům domů. Z větší části mám starší klienty, kteří už se ze svých domovů moc nedostanou a jsou nesmírně vděční za jakoukoliv pomoc, které se jim dostává. Samozřejmě mám i mladší klientelu, a přiznám se, že jsem vděčná ze všechny ke kterým jezdím, jsou to všechno úžasní pohodáři a moc ráda ke všem jezdím.
Do teď mne to naplňovalo přesně tak jak jsem chtěla a jak jsem si přála. Časově jsem si vše korigovala podle sebe, měla jsem více času sama na sebe a hlavně na svou rodinu. Finančně jsem šla o nějakou korunu dolů, ale ten pocit volnosti a pohody byl pro mne prioritou. :) Největší plus u mne nastal v tom, že jsem si uvědomila, že potřebuji i čas sama pro sebe, začala jsem pravidelně navštěvovat různé Olomoucké kavárny a vychutnávala jsem si to posezení sama se sebou a výbornou kávou. Začala jsem chodit na různé kurzy, přednášky a bylo mi naprosto skvěle. A co mi ještě hodně pomáhalo? Začala jsem si psát deník se svými myšlenkami, sny, plány a dalšími věcmi.
No a najednou si začne řádit nějaký nehezký virus. Změní se vše a pro všechny po celé naší matičce zemi. Z ničeho nic jste bez práce, bez příjmu, bez kontaktu s okolím, s plno zákazy a doporučeními. Dítě je ze dne na den doma, školy se zavírají, obchody krom potravin a dalších výjimek se zavřou. Je zákaz vycházení. Musíte nosit na veřejnosti roušky a dalších xy opatření. Nejdřív jste ze všech stran přesvědčováni, že se jedná jen o chřipku, a najednou vyplouvá na povrch, že vše je úplně jinak. Virus se začne šířit takovou rychlostí, že jsme z toho většina úplně paf. 
Nejdřív jste z toho všeho naštvaní, rozmrzelí, nervozní, a pak nastane fáze kdy vám dojde, co se děje a začnou vám  v hlavě lítat myšlenky a otázky, proč, co budeme dělat, co bude dál. Vše je najednou úplně jinak a vy si najednou uvědomíte, že nic není důležitější než zdraví celé vaší rodiny. Najednou si uvědomíte, že vše za čím se všichni honíme je nic a každý si přeje, aby jsme to všichni ve zdraví zvládli. Aspoň tedy u nás to tak cítíme. :) 
Celý náš  dosavadní průběh života se zastavil a museli jsme se přizbůsobit tomu co je a co se děje. Ano vím, že ne každý to zvládá levou zadní, ale nic jiného nám nezbývá. Ano je to náročné, ale věřím, že to zvládneme. 
Myslím si, že nám má toto období všem otevřít oči, aby jsme si uvědomili, že život není jen o honbě za úspěchy a spoustou peněz. Tedˇ jde o zdraví nás všech. Objevuje se strach o naše nejbližší.
Už jsem si po několikáté řekla, že už nikdy nebudu pracovat ve zdravotnictví, a stejně mne moje životní cesty vždy k tomuto oboru zase zavanou. Takže i v tomto těžkém období vděčím za podané pomocné ruce a jsem zpět zase v terénu v Domácí péči. Jsem vděčná za tuto pomoc, jinak bych byla úplně bez příjmu. Jsem vděčná svému muži, že spolu zvládáme v této těžké době oba na střídačku pracovat v rizikovém prostředí a věnovat se Aničce. Jsem mému muži vděčná, že vzal do svých rukou Aniččino školní učení, mají spolu naprosto úžasný rozvrh dne, hned po snídani se vrhají na matematiku, češtinu, hudebku, a zakončí tělocvikem doma a pak hodinku venku na zahradě ( jsem vděčná za náš domek se zahradou a na samotě u lesa - podle známých bydlíme v pr.... světa :D  ). Učení u nás probíhá v úplné pohodičce a s úsměvem na rtech. Housle paní učitelka vyřešila po telefonu. Ano né u všech to jde takto v pohodě, ale uznejte sami, co je v této situaci důležité? Přece aby jsme to všichni ve zdraví zvládli a mohli se zase scházet se svými rodinami a kamarády. 
Ano taky mám strach, ale snažím se jej schovávat uvnitř sebe, no úplně ne, když už je nejhůř tak se můžu vypovídat svému milovanému muži, který mi v tomto období opravdu hodně pomáhá. Mám strach o své a manželovi rodiče, jsou věkově a nemocemi nejvíc ohrožení, snažíme se jim co nejvíce pomáhat. Není to ani pro ně lehké období. V této chvíli jsem moc vděčná za telefony a technické vymoženosti, můžeme být aspon takto v kontaktu se svými blízkými a kamarády. 
Mám vás všechny moc ráda a až všechno tohle skončí moc ráda vás všechny obejmu. 
Věřím celým svým srdcem, že vše zvládneme, ale je opravdu potřeba být zodpovědný vůči sobě a svému okolí, dodržujte vše co se týká hygieny a ochrany sebe i svého okolí. 
Posílám všem spoustu sil a přeji pevné zdraví. 

Učíme se háčkovat.

Od doby co jsem byla těhotná s Andulkou jsem se zamilovala do háčkování, nejsem kdoví jaký expert v háčkování, ale je to pro mne obrovský relax a za těch 9 let co s háčkem čaruji, jsem zvládla vytvořit spoustu krásných věcí od čepiček, deček, nákrčníků přes různé hračky až po úžasné šátky z duhových klubíček.

Mám ráda jednoduchost , žádné přezdobené kousky. :)

Letos děti u nás na Waldorfské škole ( navštěvuje ji nyní dcera a i syn co už má 20 let prošel waldorfem) mají Ruční činnost - háčkování a já se nabídla s pomocí. Musím říct, že jsem z toho měla obavy, a myslela si, že to děti nezvládnou, ale úplně mne všechny dostali, jsou nesmírně šikovní holky i kluci. Kluci mi vždy už o přestávce přiběhnou naproti a chlubí se co za ten týden zvládli doma uháčkovat. Mají za úkol uháčkovat pro sebe čepici, nejdřív si namalovali jak barevně ji chtějí, paní učitelka podle jejich obrázků objednala potřebná klubíčka  a háčky. No a od listopadu spolu háčkujeme. Dvě děti už mají čepičky hotové a zbytek dětí pokračuje svým tempem a daří se jim a hlavně -  většinu to moc baví :)

Moje Andulka je z toho také nadšená, a jak už se jí to tvaruje jak má, tak je víc a víc natěšená, až bude mít čepici taky hotovou.

 

 

No a jedna zmínka před kamarádkou, že učím děti háčkovat a ten den jsem jí i ukázala hotový hnědý šátek, a už učím i ji jak s háčkem vytvořit krásné věci. Samozřejmě u ní vyhrál šátek a hned jsem měla o jedno duhové klubíčko méně. :) 

Aleeeee je taky moc šikovná a daří se jí. :)

Mám radost jak jsou všichni nadšení :)

Maková bábovka

Můj muž miluje mák a tato bábovka je pro něj topka, už od jeho mamky :)

Suroviny: 

300g cukru moučka

2 vejce

100g rozpuštěného másla

1/2 litru vlažného mléka

1 vanilkový cukr

340g polohrubé mouky

1 prášek do pečiva

340g mletého máku

Postup:

Vše vymícháme v hladké těsto, nalejeme do vymazané a vysypané formy. Já k narozeninám dostala silikonovou formu od Tescomy a je naprosto úžasná. 

Pečeme ve vyhřáté troubě na 180°C. Zkouším špejlí, každá trouba peče jinak. :) 

Je vynikající, vláčná. :) 

Dobrou chut´:)

Kuskus s tempehem

Miluju rychle připravené jídlo.

• A kuskus je k tomu ideální, nasypu do misky požadované množství a zaleji vroucí vodou, zakápnu sojovou omáčkou, osolím. 

• Na pánvi rozpálíme trošku oleje, přidáme na jemno nakrájenou cibulku, osolíme a orestujeme. 

• Na hrubém struhadle nastrouháme cca 2 větší mrkve, přidáme k cibulce a orestujeme také. Přidáme na kousky nakrájený tempeh, my máme rádi uzený nebo marinovaný, prolisovaný česnek, posypat kořením, já dnes použila asijské koření. Podliji troškou zeleninového vývaru. Nakonec přisypat kuskus a malinko orestovat.

U nás se nejraději servíruje v misce, posypeme semínky. Když mám naklíčeno, zdobím i naklíčenými semínky :) 

K tomu jsem si naservírovala červenou řepu, bílou ředkev, kysané zelí, ledový salát.

Toto jídlo je připravené dle zásad Jíme jinak 

https://www.jimejinak.cz/start/?rf=50217

Dobrou chut´:)

Rozchody- rozvody

Tyto slova mi delší dobu leží v hlavě. Poslední dobou jsou kolem nás samé rozchody, rozvedené páry, děti z rozvedených rodin. Proč? Nevím, jestli jsem to dřív tolik nevnímala, nebo opravdu těchto vztahů - nevztahů přibývá?

Zamyšlení nastalo v době, kdy naše Andulka slavila své narozeniny a pozvala si kamarádky k nám domů na oslavu a přespávačku. 3 z holčiček jsou z rozvedených vztahů. Mé myšlenky začali kolem tohoto tématu kroužit a nedali mi doslova spát a pořád jsem nad tím musela přemýšlet, proč je tolik rozpadlých rodin?
Druhý den po uložení Andulky k spánku jsme si s manželem sedli ke krbu a začali si povídat ( poslední dobou máme hodně témat, o kterých mluvíme a upřímně tyto chvilky miluji, i když třeba probíráme něco co není podstatné, jsou to okamžiky kdy jsme na jedné vlně - a mám ráda, když můj muž mluví, má moc příjemný hlas 💖 )

Čím to je, že se tolik vztahů rozpadá? Co je příčinou? Shodli jsme se, že to bude z větší části dnešní uspěchanou dobou. Práce, peníze, málo času, netolerance, vyhoření. Je toho spousta.

S mým mužem jsme spolu letos 25let a 21 let manželé. Ano krize byli, ale můj muž mi řekl, že vnitřně ho u nás drží nejen láska, ale i zodpovědnost za děti i za mě. Přiznám se, když mi to řekl, hrkly mi slzy do očí. Důvěra mezi námi, po jedné krizi, na dlouho z mé strany vymizela. Ale ustáli jsme to spolu a jsem štastná za náš vztah, kdy se dokážem tolerovat, máme každý svou volnost, věříme si, a co je hlavní umíme spolu komunikovat o čemkoliv, i když máme někdy každý svůj názor.

Dvoubarevná tvarohová buchta :)

O víkendu jsem se pustila do úžasné tvarohové buchty, která byla během jednoho dne pryč. 

Suroviny: 

2 hrnky hladké mouky 

2 lžíce kakaa 

2 vejce

1 prášek do pečiva 

1,25 hrnku mléka

0,75 hrnku oleje 

1 hrnek cukru 

Tvarohová směs: 

1 hrnek mléka

500g tvaroh

2 vejce 

1 vanilkový cukr

Všechny suroviny na těsto smícháme dohromady a nalejeme na vymazaný a vysypaný plech. Těsto polejeme řídkou tvarohovou směsí. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180°C asi 30-40minut. Vyzkoušíme špejlí. 

Dobrou chut´ :)

Šátek hotový :)

Další šátek odpadl z háčku. :) Je pro mou lásku Andulku, byla nadšená z barevné kombinace, že hned jak ji uviděla, řekla: "Tak ten bude můj "

 

Je z příze Flowers č.282 - zakoupeno zde: https://www.pletanky.cz/flowers/   vzorek Mech podle schématu zde: http://satkomaniacky.cz/satek-mech-navodvideonavod/

 

Háčkovalo se skvěle. A té mojí holčičce moc sluší. V pondělí si jej musí vzít do školy ukázat holkám. :)

Marodíme :(

Tak se nám ten bacil také nevyhl, sice to není žádná hrůza, ale rozhodli jsme se raději zůstat pár dní doma. Teploty byli, ale jen jeden den. Ted´už jen obrovská rýma a sem tam kašlík. 

 

No a její oblíbená činnost poslední dobou jsou pastelky a omalovánky. Vydrží u nich několik hodin. :)

A upřímně ty její polohy kolikrát nechápu :D

 

 

A do toho ještě přišla se svým doktorským kufříkem a chtěla si hrát na doktorku. No když jsem viděla co vše na mne vytahuje, raději jsem zdrhla do kuchyně. A výsledek :D 

Omotala sebe a chystala se na kocoura, ten naštěstí také pláchl do bezpečí :D 

A při focení na ni koukám a všimla jsem si nového účesu - normálně nosí sponky a sem tam čelenku a dnes jí nějak padla do ruky gumička a vykouzlila si "bokoculík" jak to pojmenovala :D

Miluji ty její hlášky, tu její radost ze všeho co dělá a co vznikne. Je fakt úžasná. 💓

Ted´už leží u nás v ložnici ( manžel má noční ) a čte si jednu ze svých strašně napínavých knížek. Mám pocit, že se jmenuje Tajný deník Mimoňky. 

                                                                             Láska moje.💕

Taštičky s povidly

Ráno přišel manžel z noční a těsně před usnutím říká: " dal bych si něco s povidly"

Koukla jsem co mám za suroviny a vrhla se na taštičky z tvarohového těsta plněné domácími povidly.

Suroviny: 

250g tvarohu

250g hery (másla)

250g polohrubé mouky 

Vše jsem hodila do robotu, který je můj největší pomocník už rok. :)

 

Těsto rozdělíme na několik částí, já raději pracuji s menšími. :) a vyválíme na placku ( silnou tak akorát, aby se nám při balení netrhalo ). Z těsta jsem vykrajovala větší kola. Na půlku kolečka dáme náplň, přehneme na půl a přimáčkneme okraje k sobě. Přiznám se, že některé i přes to vytekly. Dáme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme v troubě vyhřáté na 200°C do zlatova.

Po upečení možno pocukrovat, u nás to nemáme rádi.  

Dcerka chtěla vyfotit a opět mi hodila do fotáku svůj super pohled :D Ale pochvala za dobrotu byla, už máme jen pár kousků. :) naštěstí jsem včas odložila pár kousků, co chci vzít zítra další hodné paní, která do mého života vstoupila díky práci sestry a pedikérky v terénu. Už se na ni moc těším.

                                Dobrou chut´vám přejeme.

Čočková paštika

Jezdím k pár lidem jako pedikérka a v pátek jsem byla u Zdeničky a její dcery, jezdím k nim moc ráda, vždy odejdu s nějakým výborným receptem. Většinu návštěvy probereme všelijaké kuchařské poznatky a knížky a také povídáme o životě. Takové návštěvy mám moc ráda a odcházím s dobrou náladou a plná pozitivní energie. Jsem za tyto návštěvy velmi vděčná.        

Tentokrát jsem u Zdeničky ochutnala úžasnou čočkovou paštiku a hned jsem nakoupila suroviny a ještě ten den se na ni vrhla. :)

A tady máte receptík: 

Suroviny: 

300g čočky ( já použila černou Belugu, ale můžete i klasickou 

         2 šalotky ( cibule )    

200g žampionů

           150g vlašských ořechů

sůl, bobkový list, pepř, 1/2 hrsti tymiánu 

2 stroužky česneku

    olej, 1 citron 

                                                

Postup:

Čočku propláchneme a namočíme na 2 hodiny do vody. Scedíme a v nové osolené vodě s bobkovým listem vaříme doměkka cca 30 minut.
Na pánvi opražíme na sucho vlašské ořechy, dáme bokem. Do pánve dáme olej, ihned osolíme a vsypeme šalotku a orestujeme dozlatova. Přidáme na menší kousky nakrájený česnek, tymián a žampiony opepříme a poté smažíme dokud se nevypaří voda.
Dvě lžičky čočky dáme stranou a zbytek přimícháme k žampionům. Odstavíme z ohně.
V mixéru rozmixujeme ořechy, přidáme k čočkovo-žampionové směsy, štávu z citronu a rozmixujeme do hladka.

Paštiku servírujeme ozdobenou čočkou, semínky, ořechy - dle chutí a fantazie.
Paštiku uchováváme v chladu.

 

                                                                   Dobrou chut´ :)